Zápisy z roku 2018

Sportovní výprava  - Stráž pod Ralskem – Stohánek – Dubnice

V pátek 12.10.2018  jsme vyjeli autobusem do Stráže pod Ralskem a vyrazili do místního volnočasového klubu Šešule. Zde na nás čekala první sportovní disciplína – bouldrová stěna. Pro většinu z kluků bylo lezení na takovéto lezecké stěně s měkkým dopadem do žíněnky úplnou premiérou. Žádný z nich se toho však nezalekl a všichni se jali zkoušet svou sílu a výdrž na malých chytech. Někteří dokonce lezli takřka po stropě a nedali na sobě vůbec znát, že lezou poprvé. Odpočinout unaveným rukám mohli u stolního fotbálku, čehož rádi využili.

Hodina na boulderu rychle utekla a vyrazili jsme na místo přespání, kde jsme si nechali věci, dali svačinu, sbalili plavky a vyrazili do bazénu. V bazénu se mohli všichni vyblbnout i s pomůckami do vody. Lovili pod vodou puk, hráli vodní basketbal a stříleli po sobě vodními stříkačkami. Ukázali jsme si i pár metod záchrany tonoucího. V podstatě prázdný bazén jsme si všichni užili, a protože byl již nejvyšší čas vrátit se zpět, vydali jsme se připravit večeři. Podle očekávání byli všichni hladoví jako vlci  nebo spíš jako šakali a divočáci. Po jídle krátká večerka a hned spát, čekal nás náročný den.

Ráno jsme posnídali bábovku, zabalili vše potřebné a vyrazili do půjčovny kol. Už tam na nás čekaly koloběžky a kola. Počasí bylo perfektní. Ranní chlad vystřídalo hřejivé sluníčko a my už upalovali směr Hamr na Jezeře a pak dál, až k pomníku Generálmajora Antonína Sochora. Po cestě jsme měli krátkou přestávku u rašeliniště Černého rybníka , kde kluci objevili kouzlo „doutníků“ resp. orobince. Především to, jak chmýří z nich rozfoukává vítr všude a po všech. K poníku Genmjr. Sochora už to bylo jen kousek, ale zato do pěkného táhlého kopce. U pietního místa válečného hrdiny z 2. světové války a také skauta jsme si řekli,  kdo to byl a co pro naši republiku udělal a vzdali mu hold skautským pozdravem.

Skalní hrádek Stohánek se nachází nedaleko, jen pár set metrů lesem. Tato skála trčící uprostřed lesa, do níž jsou vytesané schody a na vrcholu místnost na přespání, byla naším útočištěm pro odpočinek a hlavně oběd. Opékání buřtů patří snad ke každé výpravě skautů a hlavně oheň a jeho rozdělávání. Opět nám k zapálení posloužilo křesadlo, obyčejné sirky nejsou výzvou. Po opečení buřtů jsme testovali jednu specialitu…udělat popcorn na ohni. První várka se moc nepovedla. Kluci sice tvrdili, že ty zuhelnatělé kousky kukuřice jsou dobré, ale možná si jen nechtěli připustit neúspěch. Poučeni z předešlého počinu došlo k nutným úpravám a nakonec se  povedlo. Sezobali jsme upečený popcorn, vše pobalili, oheň uhasili a uklidili po sobě. Tentokrát cesta zpět ubíhala rychle, protože byla převážně z kopce. Mohli jsme si tak dovolit zastavit znovu u Černého rybníka a kluci běželi hledat „kešky“. Ten den našli už asi pátou. S úlovkem byli spokojeni a mohli jsme tak vyrazit zpět. Koloběžky a kola jsme vrátili přesně na čas a opět se vydali na cestu, tentokrát směr Dubnice, kde na nás čekalo překvapení. Kluci celou dobu netušili, co je vlastně odpoledne čeká.

Překvapením byla ukázka kování u uměleckého kováře pana Stejskala. Navíc nám jeho přítelkyně ukázala, jak zpracovávat kůže. Od sušení, čištění až po činění a finální úpravu. Pan Stejskal by navíc tak hodný, že každému z  kluků umožnil vykovat si svůj vlastní hřebík. Téměř všichni toho využili a odvezli si tak domů krásnou vzpomínku. Pan kovář nám o kování řekl spoustu zajímavostí a ukázal nám i některá svá díla. Především nože z ručně kované damaškové oceli, ozdobné spony, rytířskou zbroj  a kožená pouzdra s rytinami se zvířecími motivy svědčící o šikovnosti mistra kováře.

Čas ubíhal neúprosně kupředu a my  se museli vrátit, zabalit všechny věci a pospíchat na autobus zpět do Zákup. Všichni si to moc užili, dozvěděli se plno zajímavých informací a odnesli si nezapomenutelné vzpomínky. Příští výprava bude výzvou, aby se povedla stejně  jako tato, ale rádi se o to pokusíme.   

Pokud chcete zažít podobná dobrodružství, přidejte se k nám. Fotografie z akce na:

 

 

 

Skautský den

Dne 12.5.2018 se na zákupském koupališti konal první ročník Skautského dne, který byl pořádán naším oddílem nejen pro skauty, ale zejména  pro širokou veřejnost.

Počasí nám jako zázrakem vyšlo na jedničku a tak si mohly nejen děti, ale i jejich rodiče, vyzkoušet alespoň malou část toho, co se ve skautu učíme.  Disciplíny jsme rozdělili na lehčí a těžší část, aby se mohli účastnit i ti nejmenší.  Každý soutěžící dostal kartičku, do které sbíral razítka z jednotlivých stanovišť a na závěr dostal malou odměnu.   Začínalo se luštěním tajného vzkazu, který odhalil své tajemství až po správném použití Morseovy abecedy. Následně se mohly děti volně rozptýlit po celé herní ploše a vyzkoušet si jednotlivé úkoly.  Své znalosti si prověřily například při poznávání našich rostlin, živých stromků, hornin a nerostů.  Svou zručnost otestovaly při zatloukání hřebíků či hodu míčkem na přesnost, nechybělo ani klasické vázání uzlů a lukostřelba.  Bystrý úsudek a pozornost děti uplatnily při hledání chyb v mapě, řešení šifer a hlavolamů. Své pohybové nadání si mohly pro změnu vyzkoušet na chůzi po slacklině a samozřejmě nesmělo chybět ani rozdělávání ohně pomocí křesadla, což prověřilo zručnost i nejednoho tatínka.

 V dalším stanu bylo zřízeno provizorní kino, ve kterém byly ke shlédnutí fotografie z našich skautských akcí, propagační videa Junáka, český skaut,   dokumentární film „Skauti bez lilie“ a populární zábavně poučný pořad o přežití s náčelníkem britských skautů.  Uprostřed našeho provizorního tábořiště stála Sahara… nikoliv však poušť, ale kruhový bílý stan, ve kterém bylo velké množství zajímavých publikací se skautskou tématikou, skautské stezky, náborové materiály a představili jsme zde i několik nejznámějších osobností českého a světového skautingu (např. J. Foglar, J. Menzel, Aňa Geislerová, Václav Havel, Neil Armstrong a mnoho dalších).

 Každé dítě, které prošlo všemi disciplínami na konci dostalo odměnu v podobě buřta na opečení a drobný upomínkový balíček s perníčky, které napekly naše skautky.  Rodiče si mohli vychutnat výborný gulášek a vyslechnout zajímavé vyprávění o našich polodrahokamech.  K dispozici byly i dílničky, kde si mohly děti něco vyrobit na památku nebo si nechat namalovat obličej. Po koupališti nám pak běhala parta veselých tygříků, která se schovávala v místní zeleni a náramně si to užívala.

Dle ohlasu dětí a rodičů se akce líbila a my už se těšíme na další ročník, který pro vás opět rádi připravíme.  Rádi také přivítáme nové členy a to nejen děti, ale i dobrovolníky, kteří by se chtěli podílet na chodu našeho oddílu a vzdělávání dětí tak, aby smysluplně využívaly svůj volný čas, prohlubovaly své znalosti, zlepšovaly svoji zdatnost a posouvaly hranice svých možností.  V případě zájmu nás můžete kontaktovat pomocí  Facebooku (skauti Zákupy), webových stránek (www.skaut.mojepc.eu)a nebo na jednom z telefonních čísel, jež najdete na dveřích naší  klubovny, která se nachází naproti základní škole v Zákupech. 

Závěrem bychom moc rádi poděkovali Městu Zákupy za dlouhodobou podporu našeho oddílu a vstřícnost při  konání této akce, také všem našim sponzorům a v neposlední řadě těm, kteří se na letošním ročníku Skautského dne nemalou měrou podíleli, ať děti, tak dospělí.

Děkujeme a příští rok se na Vás opět těšíme!

Skauti Zákupy

 

 

Závod vlčat a světlušek  aneb  Po stopách sklářů

V sobotu dne  21.4.2018  se v krásném prostředí obce Svojkova a jejího okolí konalo okresní kolo  tradičního skautského Závodu vlčat a světlušek.  Toto kolo pořádalo naše domovské středisko Klíč Nový Bor. Celý závod na téma „Po stopách sklářů“ se nesl v duchu odkazu místního tradičního řemeslného umění sklářských mistrů s cílem prověřit  zručnost všech účastnících se hlídek.

Na tento rok jsme přihlásili dvě družiny,  družinu  Vlčat (chlapci ve věku  7-11 let) a Sedmikrásek (dívky 7-11 let). Na závod bohužel nakonec nemohli dorazit všichni přihlášení, proto jsme vytvořili pouze jednu smíšenou hlídku závodící pouze v chlapecké kategorii. Naši hlídku tedy tvořili tři vlčata a dvě světlušky.

Každá hlídka začínala na stanovišti „Učiliště“ kde byli všichni seznámeni s tím, jakým způsobem bude jejich zaučení a na skláře probíhat. Děti dostaly za úkol najít, dle předem vyznačené  trasy, jednotlivá stanoviště, kde musely splnit rozmanité úkoly. Například na stanovišti „Žvanec“, které musely absolvovat jako první z devíti, každý prokázal, že si dokáže sám bez cizí pomoci udělat svačinu. Někteří účastníci možná úplně poprvé krájeli sami chleba (převážně ti nejmladší  sedmiletí), ale nikdo z nich se toho nezalekl. S kompletní svačinou a první body, tak mohla celá hlídka pokračovat k dalším stanovištím.

Na dalších stanovištích museli  „učni“ prokázat svou fyzickou zdatnost a ohebnost. Jinde museli zapojit všechny mozkové zavity a luštit šifry. Svou zručnost museli prokázat například při navlékání skleněných korálků a  výrobě lustru.  Nezaleknout se drobných zranění a dokázat je ošetřit,  v neposlední řadě se neztratit a celou absolvovanou trasu si postupně zakreslovat do mapy. 

Bylo to náročné,  protože na duben netypicky  letní horké počasí všem také ukrajovalo nějaké ty síly, ale nikdo to nevzdal a všichni zdárně závod dokončili.  Po bezmála čtyř hodinovém pobíhání po kopcovitém okolí Svojkova byli „učni“ pěkně vyhladovělí, ale naštěstí krom vlastnoručně připravených svačin na ně v cíli čekal guláš, jablka a müsli tyčinky.

Po celou dobu akce byl připraven doprovodný program v podobě dílniček, kde si mohli děti vyzkoušet rytí nápisů do skla, tvorbu vitráží a dokonce i na vlastní kůži foukání skla. Dětem předváděl své umění a pomáhal s foukáním mistr sklář pan David Wünsh. Všechny výtvory, které si děti vyrobily, si mohly jako památku na tento závod odnést domů.

Naše hlídka nakonec nevyhrála,  ale  odnesla si spoustu cenných zkušeností a hezkých zážitků. Celodenní pobyt na hezkém místě, v dobrém kolektivu, se spoustou zábavy  za svitu hřejivých paprsků „letního“ slunce si užili všichni, nejen děti. Velké díky patří  pořadatelům a to  středisku Klíč Nový Bor, všem sponzorům  a v neposlední řadě také mistru skláři. Těšíme se na další ročník.

 

 

 

Odemykání studánky 2018

 

Bylo to již čtvrté odemykání studánky. Dá se již určitě mluvit o tradici. I tentokrát jsme se sešli začátkem dubna, abychom mohli společně odemknout Pramen Tří Svatých. Za účasti našich vlajkonošů, rodičů a jako tradičně i pana starosty Radka Lípy, jsme studánku symbolicky odemkli.

Všichni jsem si pak zazpívali pár písniček a mohli jsme si jít opékat buřtíky. Studánku jsme den předtím se skauty uklidili a dřevo na oheň připravili. Tudíž nás nezaskočil ani předcházející déšť .

Vše se nakonec povedlo a věřím, že na podzim se sejdeme ještě ve větším počtu a pramen symbolicky uzamkneme.

Martin „Sojka“ Vorel 

Zápisy z roku 2017

 

Výprava na skautskou základnu Alberta

 

Tradice nám velí vyrazit opět na jedno ze zajímavých míst, kde se bude konat  letní tábor našeho dětského oddílu  Medvědů. Tento rok bude tábor v krásném prostředí Kokořínského dolu, v lesích nedaleko průzračně čistého  rybníka Harasov, nad kterým se tyčí pískovcové skály, pozůstatky hradu pánů z Harasova, jež byl založen ve 14 století a dnes se z něj dochovala  stará skalní obydlí a tajemné sklepy, jež lemují celé dolské údolů . K místu se váže i zajímavá pověst o Krvomlýně, ale o té až jindy...  Dvě stě metrů od tohoto přírodního koupaliště mají neratovičtí skauti (středisko Lišák) tábořiště se svou základnou, kterou nám na letošní sezónu zapůjčili.

Táborová základna Alberta nabízí pro tábor nadstandardní zázemí, které jsme s díky využili v chladném březnovém počasí na přespání a  důkladně jsme vyzkoušeli, mimo jiné, i kuchyň. Nechci předbíhat, ale večerní „bouchačky“ (pečené brambory na másle s česnekem) upečené v kamnech na dřevo, byly skvostné.

V sobotu 25.3. jsme měli sraz jako vždy v Zákupech. Čas si dokázalo vyhradit celkem šest z nás a tak jsem já Sojka, moje polovička a Janička spolu s Boškem, Andrejkou a Lukášem vyrazili jedním autem směr Kokořín. Přesun k chatě uběhl rychle a již cestou jsme míjeli spousta krásných a turisticky zajímavých míst, včetně známých Pokliček, což jsou 12 metrů vysoké pískovcové houby, vzniklé nikoli rukou člověka, nýbrž erozí. Dorazili jsme krátce po druhé hodině a na chatě již čekal bratr Cába, který nám ukázal, kde co najdeme a předal klíče.

Času nebylo nazbyt a tak jsme pobalili  jen to nejnutnější na „krátký“ výlet. Vyrazili jsme z tábořiště na severovýchod k prvnímu bodu naší výpravy – starému židovskému hřbitovu. Cestou jsme viděli poměrně velké množství srnců a srnek, zdejší kraj jich je opravdu plný.  Cíle jsem měl naplánované jen ve své hlavě a ostatní nic netušili. Musel jsem všechny členy své výpravy neustále chlácholit, že to není tak daleko a že do kopce pak už určitě nepůjdeme J.

Ač nejsme hřbitovní turisté, tak nás židovské náhrobky staré tři století zaujaly především tím, jak byly některé vrostlé do kmenů zdejších stromů. Pietní místo s viditelným zubem času jsme opustili a pokračovali dál přes Janovu Ves, kolem tři sta let staré chráněné lípy, až do obce Kokořín, kde se nachází nejenom stejnojmenný zámek, ale i cukrárna „U Koně“, kde mají z mozaiky opravdu na dvoře oře v životní velikosti.

 

Posíleni jsme mohli pokračovat až k „jeskyni“ Staráky. Jedná se o uměle vybudovaný hrádek, kde jsou přístupná první dvě patra. Horní část je soukromým majetkem a majitel ji obestavil palisádou. Na neštěstí, ale k naší velké radosti,  na ni spadl vzrostlý strom a tak se nám naskytla možnost nahlédnout za dřevěnou zeď. Cestou zpět na trasu výletu (jeskyně je malinko bokem) nám jeden ze starousedlíků ukázal velice starou fotografii, kde je vidět ještě původní skalní hrádek s vyhlídkou a můstkem (foceno zřejmě za první republiky).

Pomalu se začínalo stmívat a vzhledem k tomu, že ostatní nesdíleli mou touhu jít se podívat ještě do jeskyní přes cestu, zvolili jsme nejkratší cestu zpět na chatu. Zpáteční trasa vedla nejen podél silnice a říčky Pšovka, ale také nad rybníkem Harasov, ve kterém se odrážely již první hvězdy. Na tábořiště jsme dorazili už za úplné tmy a pěkně vyhladovělí. Hned jsme si tedy rozdělili funkce…. chlapi si vzali na starost rozdělání ohně, opékání buřtů a přípravu na grilování a ženské zas roztopení kamen, upečení „bouchaček“ a ústního rozboru faktů a mýtů z jejich okolí.  Posezení u táboráku za zvuku Boškovi kytary se protáhlo do časných ranních hodin. Vše, co bylo upečeno, ugrilováno a nakrájeno, bylo za krátko také snědeno. S plnými břichy a unavenýma nohama jsme postupně zalézali do spacáků.

Druhý den ráno jsem vstal jako první, asi pracovní návyky, rozdělal oheň v kamnech a dal vařit vodu na čaj a na nádobí. Po chvilce vyskákali všichni ostatní a začali jsme pomalu balit. Neplánovaně dorazil i  bratr Cába a tak jsme mohli tedy předat klíče a odjet autem na parkoviště pod hrad Kokořín, odkud jsme vyrazili na další výlet. Cílem byla „kupodivu“ další uměle vytvořená jeskyně, tentokrát nepříliš vzdálené Nedamy. Jedná se opět o bývalý skalní hrádek, stejně jako včerejší Staráky. Vytesané schody, dvě místnosti, vyhlídka na vrcholu a jeden odvážný přeskok přes rokli. Tento necelý metr dlouhý překrok, kdy by pád mezi dvěma stěnami opravdu zabolel, zvládli všichni zúčastnění bez úhony. Základem bylo nad tím moc dlouho nepřemýšlet a nesnažit se sbírat odvahu, protože pud sebezáchovy velel opak.

Cesta zpátky k parkovišti a rozdělení na dvě skupiny „výletáři“ a „kafíčkáři“. My výletáři jsme pokračovali ještě na Podhradskou cestu, kde jsme odbočili k vyhlídkovému místu. Cestou jsme narazili na několik děr ve skále, kdy hlášce „To neprolezeš!“ nešlo odolat. Prolezl! Můžu si s klidem dát víc dortíků a chlebíčků J.  S Lukášem jsme vyzkoušeli zinscenovat mýtického Uroborose a scénu, jak požírá vlastní ocas. Ohlodávat Lukášovi boty jsem moc nechtěl.

 

Po chvíli jsme došli už celkem v poklidu k vyhlídce, kde se nám naskytl skutečně krásný pohled na majestátní hrad Kokořín. Učinili jsme několik méně povedených pokusů o společné selfie s hradem v pozadí a už jsme pelášili za skupinou kafíčkářů zpět k parkovišti.

Kolem třetí hodiny odpolední už jsme byli všichni zpět v Zákupech a loučili se. Všichni jsme  se shodli, že tábor je opravdu na hezkém místě a táborová základna předčila veškerá naše očekávání.  Moc se nám tam líbilo a už se těšíme na další akci našeho klubu dospělých  Orli Zákupy.

Vůdce KD, Martin Vorel - Sojka        

 

Založení Klubu dospělých v Zákupech

 

Vše začalo před 3 roky, kdy se pár skautů rozhodlo obnovit Junáka v Zákupech, kde se po něm začali ptát rodiče. Byli to skauti Lukáš Tureček, David Luňák, Martin Vorel – br. Sojka, Tomáš Kolegar – br. Tom a Josef Vošvrda – br. Pepíno. David a Pepíno vedli dvě družiny a ostatní se podíleli na zajišťování akcí. Víc jin nedovolilo povolání a škola.

Na letní tábor v Mařenicích 2014 jsme sháněli zdravotnici a kuchařku. Byli oslovení Gabriela Vošvrdová (zdravotnice) a Jana Mejsnarová (kuchařka). A tím se začalo přemýšlet o založení Klubu dospělých. Obě jezdí pravidelně na letní tábory.
Na podzim 2014 se oslovili další skauti, co působili v Zákupech Viliam Matějka – br. Abbé a rodiče. Dále se oslovili rodiče dětí, co jim chodili na skauta. A v listopadu se založila družina Klubu dospělých, kde bylo 6 skautů a 7 rodičů – ne skauti. Tuto družinu si vzal na starosti Martin Vorel – br. Sojka.

Činnost této družiny byla ze začátku spíš výpomocí na akcích oddílu a jejich zabezpečení po stránce dospělých. Až na jaře v červnu 2015, byla první výprava této družiny na tábořiště v Ledči nad Sázavou, kde byla polovina družiny.

Z družině KD začala jedna maminka Andrea Veselá vést světlušky družinu Sedmikrásek, jen jí na to chyběla skautská kvalifikace. Tak se začalo hledat nejschůdnější řešení pro její splnění – čekatelská zkouška. Domluvilo se, že by jeli společně se Sojkou, aby i on měl vše potřebné pro vedení KD jako samostatného oddílu – klubu.
Bylo to i z důvodů, že se klub rozrůstal o další členy. To byl i podmět, že jsme jako oddíl zažádali o grant Strategie 2022 na založení 2. oddílu – klubu skautů v Zákupech.

Během prázdnin se zjišťovali potřebné informace a nejvíce nám v tom pomohl Luboš Lehký – br. Kim, který nám pomohl se z orientovat a mít vše připravené Správně. „Za což mu moc děkujeme.“

Oba dva Andrea a Sojka nastoupili na kurz Wabanak 2016, kde si dodělávají potřebnou kvalifikaci.

Na internetu – Facebooku probíhala velká debata o názvu KD, vlajky a znaku. Na konec byl vybrán návrh Sojky (asi 12. návrh), který se líbil všem. A hlavně jsme to chtěli mít připravená na střediskovou radu, kde se vše schvalovalo 9. 10. 2016.

Zde byl jednoznačně všemi hlasy zvolen Martin Vorel – br. Sojka jako vůdce 2. Klubu dospělých, Orli Zákupy. Název Orli vychází z historie Zákup, zdob Napoleona II. Přezdívaného Orlík a do dnes dochovanou restaurací Orlík.

 

 

 

Kam by chtěl směřovat a jaké má plány, vám napíše sám nový vůdce KD Martin Vorel – Sojka:

Budoucnost naše nově vzniknuvšího Klubu dospělých vidím stále z podstaty stejnou. Především jde o podporu a pomoc 1. oddílu Medvědi Zákupy. Pravidelně se však budeme scházet a pořádat občasné výpravy za něčím zajímavým. Abychom však měli i my sami nějakou výraznější stopu ve skautu, a nejen v tom zákupském, plánuji vymyslet nějakou akci většího rozsahu. Ať už to bude v rámci města Zákupy, nebo pro skautskou veřejnost se ještě musíme společně poradit. Nápady však nějaké jsou. Osobně věřím, že náš Klub dospělých do budoucna ještě rozšíříme, avšak chci si zakládat spíš na pevné základně a kvalitě, než na kvantitě. Pevně věřím, že společnými silami zvládneme něco vytvořit a rád se s vámi všemi podělím o naše zkušenosti.

 

Nyní mám již plnohodnotnou kvalifikaci pro vedení klubu dospělých. Čekatelský kurz Wabanak a kurz pro vedení klubu dospělých, který byl vůbec prvním takovým kurzem.

Máme za sebou již první akci. Byla to celooddílová vánoční besídka a vůbec poprvé, kdy jsme byli téměř v plné síle. Podle fotografie je vidět, že už nás je docela solidní počet. Za to jsem rád.

Navíc i první schůzka KD již proběhla a opět mne potěšil počet účastníků. Tam jsem se snažil všem předložit svou vizi toho, jak chci, aby náš klub fungoval. Nesetkal jsem se s žádným odporem, tudíž se naše vize asi scházejí. Ještě jsem rozdal „domácí úkoly“ a již plánuji další akce. V nejbližší době nás čeká výprava na letní tábořiště (pro dětský oddíl), který bude v Harasově na kokořínsku.

 

Za 2. Klub dospělých Orli Zákupy

Martin Vorel - Sojka